Přichází velká změna v pravidlech pro sledování emisí

Ministerstvo životního prostředí spustilo jednu z největších aktualizací za poslední dekádu: novelu vyhlášky č. 415/2012 Sb., která zásadně mění pravidla pro sledování emisí a provoz stacionárních zdrojů. Provozovatelé budou muset přizpůsobit své provozní řády, systémy měření i interní evidence.

Cílem novely je, aby sledování emisí lépe odráželo reálný provoz zařízení a umožnilo úřadům efektivnější, ale i flexibilnější kontrolu.

Nově se mění intervaly jednorázových měření u některých zdrojů. Krajské úřady získávají možnost přizpůsobit frekvenci měření konkrétním provozním podmínkám jednotlivých zařízení.

Velkou novinkou je také povinnost nepřetržitého sledování provozních parametrů. U vybraných technologií se budou muset trvale zaznamenávat údaje, které dokládají správnost funkcí technologií ke snižování emisí. Rozsah a způsob monitoringu bude určovat krajský úřad přímo v povolení provozu. Tam, kde už probíhá kontinuální měření emisí, se rozšiřuje rozsah sledovaných veličin – například provozovatelé budou muset sledovat nejen hmotnostní koncentrace znečišťujících látek, ale také vztažné a stavové veličiny, provozní stav zdroje a objemový tok odpadního plynu.

Rozšiřují se i požadavky na obsah dokumentů o měření emisí a jejich zasílání přes systém ISPOP. Nově musí být hlášení podrobnější a jednotně strukturované. Mění se také formát poplatkového přiznání, který se použije poprvé při hlášení za rok 2026.

Přibylo také ustanovení, které upravuje minimální vzdálenosti stacionárních zdrojů od obytných ploch. Tyto vzdálenosti jsou definovány v nové příloze č. 20, která přesně určuje jejich praktické uplatnění.

Úřady nově získávají možnost využívat i výpočty místo některých měření – například u provozů, kde by měření bylo technicky složité nebo neefektivní. Postupně se také sjednocují technické podmínky pro různé typy zdrojů – od spaloven a bioplynových stanic až po slévárny, lakovny nebo zemědělské provozy.

Od roku 2028 se navíc budou výsledky kontinuálních měření automaticky odesílat do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO).

Kromě samotného textu vyhlášky dochází i k rozsáhlým úpravám příloh. Kompletně byla přepracována příloha č. 2, která nově vymezuje podmínky provozu spalovacích zdrojů, a aktualizována příloha č. 5, týkající se používání organických rozpouštědel.

Významné změny obsahují také přílohy č. 8 až 12 – ty přinášejí nové technické podmínky pro skládky, čistírny odpadních vod, bioplynové stanice, koksovny, slévárny či obalovny. Nové znění přílohy č. 9 reflektuje současnou technologickou realitu a stanoví aktualizované emisní limity i hmotnostní toky.

Novela zasahuje i do obsahu provozních řádů. Nově v nich musí být uvedeny GPS souřadnice zdroje, blokové schéma technologie, informace o využití odpadního tepla, popis opatření proti prašnosti a zápachu nebo evidence školení obsluhy. Dokumenty se budou nově zpracovávat ve strojově čitelném formátu, aby se daly jednoduše sdílet a aktualizovat.

V praxi novela znamená nutnost aktualizovat provozní řády, revizi měřicích míst a postupů a nastavení nových režimů evidence. Mnoho povinností začne platit už v listopadu 2025, proto je vhodné s přípravou začít včas – především s aktualizací dokumentace, konzultací s autorizovanými osobami a nastavením komunikace s úřady.

Nová pravidla nejsou jen o přísnější kontrole – jejich cílem je také zefektivnit celý systém a umožnit lepší plánování provozu s menší administrativní zátěží.