Novela zákoníku práce sebou přinesla několik nemalých změn. Větší část ustanovení zákona nabyla účinnosti od 1.10.2023, ustanovení o dovolené zaměstnanců na dohodu o provedení práce (DPP) nebo o provedení činnosti (DPČ) dosáhnou účinnosti až k 1.1.2024.
Zaměstnavatelé budou povinni informovat zaměstnance o zákonem určených právech a povinnostech vyplývajících pro ně z pracovněprávního vztahu nejpozději do sedmi dnů od vzniku pracovního poměru, oproti jednoměsíční současné lhůtě.
Dojde také k rozšíření okruhu povinně sdělovaných informací. Nově by zaměstnanci měli být informováni o:
Zaměstnavatelé budou mít též možnost poskytovat tyto informace v elektronické podobě, například v rámci pracovní smlouvy nebo organizační směrnice. Zaměstnancům by kromě přístupu k těmto informacím mělo být umožněno i jejich uložení či tisk.
Informační povinnost se vztahuje i na zaměstnance na DPČ a DPP.
Novelizace se také dotkla digitalizace pracovněprávních dokumentů a zefektivní tak práci s dokumentací, stejně tak i její elektronické doručování.
Elektronické doručování dokumentů zaměstnanci je ale možné pouze za předpokladu, že k tomu zaměstnanec udělil souhlas v písemném prohlášení, ve kterém uvede elektronickou adresu, prostřednictvím které chce se zaměstnavatelem komunikovat. Není také po zaměstnanci požadováno, aby byly písemnosti opatřeny uznaným elektronickým podpisem. Naopak po zaměstnavateli uznávaný elektronický podpis požadován bude.
Nově tak mohou být pracovní smlouvy, dohody, nebo dodatky k nim, doručeny elektronicky. Uzavírání pracovněprávních vztahů bude teď možno jednodušší elektronickou cestou, prostřednictvím datové schránky, soukromého emailu či jiného prostředku k elektronické komunikaci.
Zaměstnanec má možnost od takto uzavřených dokumentů odstoupit, nejpozději však do 7 dnů ode dne doručení dokumentů. Ovšem toto odstoupení není možné od ukončení pracovní smlouvy nebo pokud byl již výkon práce zahájen.
Striktnější podmínky pro doručování pracovněprávních dokumentů se bude týkat:
Výše uvedené dokumenty musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci do vlastních rukou, tzn. předat je přímo na pracovišti, prostřednictvím datové schránky, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Písemnosti jsou považovány za řádně doručené, potvrdí-li zaměstnanec jejich převzetí anebo po uplynutí 15denní lhůty ode dne dodání dokumentů.
Výkon práce na dálku je nyní možný pouze na základně uzavření písemné dohody o práci na dálku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tyto změny musí být zavedeny do konce měsíce října 2023.
Zaměstnanec má právo požádat o možnost výkonu práce na dálku, v případě, kdy se jedná o:
a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen zamítnutí písemně odůvodnit.
Dohodu o práci na dálku lze ukončit písemně, nebo písemnou výpovědí s 15denní výpovědní dobou. V případě, kdy je místo výkonu práce sjednané jako jediné, lze se dohodnout o nemožnosti vypovězení dohody.
Zaměstnavatel dále může nařídit práci na dálku pouze v případě, kdy tak stanoví orgány veřejné moci, a to pouze na nezbytně nutnou dobu, za předpokladu, že je místo výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele způsobilé. Pokud zaměstnanec způsobilé místo nemá, musí o této skutečnosti informovat zaměstnavatele.
Novela přichází i s kompenzací vzniklých nákladů při práci na dálku, a to za každou započatou hodinu. Konkrétní částku náhrady vždy stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 299/2023 Sb. Pro rok 2023 vyhláška stanovuje paušální částku 4,60 Kč. Nebo podle prokazatelně vynaložených nákladů zaměstnancem.
Náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku nelze zahrnout do mzdy, platu či odměn a nejsou ani předmětem daně.
U tohoto konkrétního tématu novela pozměnila terminologii, kdy původní „nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami“ nahradil pojem „nepřetržitý denní odpočinek“.
Nepřetržitý denní odpočinek musí zaměstnavatel nově poskytnout v délce trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvému nejméně 12 hodin).
Nepřetržitý odpočinek v týdnu dle nového znění je zaměstnavatel povinen v rámci týdne zaměstnanci poskytnout v délce trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem. Celkově tedy alespoň 35 hodin.
Novela také stanovuje zvláštní podmínky pro technologické procesy a zemědělství, kdy je za určitých okolností a za splnění daných podmínek možné dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu zkrátit.
Nova upravuje podmínky před nástupem na rodičovskou dovolenou. Zaměstnanci budou nově povinni podat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou a o alespoň 30 dní před nástupem. Žádost musí také obsahovat informaci o době trvání rodičovské dovolené.
Zavedení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví teď „legalizuje“ nezákonně vykonávané přesčasy, které přesahují zákonné limity o stovky hodin ročně. Nově musí být dohoda o práci přesčas uzavřena písemnou dohodou a dodržovat další náležitosti:
Zaměstnavatel musí vést evidenci zaměstnanců se kterými dohodu o práci přesčas sjednal.
Právo na dovolenou u zaměstnanců na DPČ a DPP – bude platit od 1.1.2024
Zaměstnanci na tzv. „dohodu“ získají větší ochranu na poli pracovně-právního vztahu, ale dojde naopak ke snížení jejich dosavadní flexibility.
Jednou ze změn je právo zaměstnanců na placenou dovolenou. Míra dovolené se bude určovat podle každých 20 odpracovaných hodin týdně. „Dohodáři“ budou moci také čerpat volno z důvodu návštěvy např. lékaře, či účasti na pohřbu. V těchto případech se ale nebude poskytovat náhrada odměny, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak. Překážky v práci se však budou započítávat do odpracovaných hodin pro účely výpočtu dovolené. Nově vznikne nárok na příplatky za práci ve svátek, o víkendu, ve ztíženém prostředí a za noční práci.
Zaměstnanec bude mít právo písemně požádat o převedení zaměstnání do pracovního poměru, pokud zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele nejméně 180 dní v předchozích 12 měsících. Zaměstnavatel je pak následně povinen písemně odpovědět do jednoho měsíce a odůvodnit, zdali žádosti vyhoví nebo ne.
Zaměstnavatel bude mít povinnost písemně seznámit zaměstnance s rozvrhem pracovní doby nebo jeho případnou změnou nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Další povinností zaměstnavatele bude písemně informovat zaměstnance o důvodech výpovědi, pokud za určitých okolností zaměstnanec o odůvodnění požádá.
